V květnu 2016 udělil Městský úřad Uherské Hradiště firmě Povodí Moravy stavební povolení k „odstranění stávajícího pevného jezu“ (rozuměj splavu) a výstavbě pohyblivého klapkového jezu s „nadzemní strojovnou na pravobřežním pilíři jezu“. Platnost povolení byla od té doby prodloužena. „Strojovna nového klapkového jezu bude mít půdorys 4,2 x 2,8 metru“ a bude ovládat pohyblivý jez s hradicí ocelovou klapkou. Těleso klapky je navrženo „jako celonerezový svařenec duté konstrukce s návodní obšívkou nesenou svislými žebry“.

„Splav tu už pěkných několik století máme a je neoddělitelnou součástí řeky Moravy a našich životů. Kdo miluje řeku Moravu, nedovede si ji bez ostrožského splavu představit.“ 

Věra Hendrychová, autorka série Z naší historie, organizátorka besed Střípky z historie Uherského Ostrohu, neúnavná iniciátorka komentovaných prohlídek, výstav a kulturních akcí

„Kdybych mohl radit, tak říkám opravit a zachovat.“

Rostislav Šilhavý, hospodář pobočného spolku Moravského rybářského svazu

„Jsem pro zachování splavu. Určitě by ho neměli bourat!“

Inka Čechová, mistrová o.p.s. Lidové tradice a řemesla

"Myslím si, že projekt na přestavbu splavu v Uherském Ostrohu je zbytečné vyhození peněz, které bych raději investoval do opatření, jež by na vhodných místech pomohla zadržet vodu v krajině a která by ji změnila ze zemědělské pouště bez života na prostředí, kam se život vrátí.“

Antonín Galuška, autor článků o historii Kvačic

„Ostroh bez splavu by už nebyl Ostroh.“

Magda Zpěváková, řidička, trenérka oddílu sportovní gymnastiky

„Splav je nedílnou součástí našeho města a jednou z jeho dominant. Většina z nás sem chodí pokochat se nebo si uspořádat myšlenky. Byla by velká škoda změnit podobu splavu přestavěním na jez se strojovnou, betonovými pilíři a ocelovými vraty. Úplně by to změnilo genius loci tohoto kouzelného místa.“

Hana Hrachovská, učitelka Základní školy, členka ženského pěveckého sboru Tetky

„Zbouráním splavu by Ostroh přišel o svoje neopakovatelné kouzlo.“

Jiří Buráň, spoluzakladatel folklorního souboru Ostrožan II.

„Ostrožský splav je po staletí na stejném místě a neodmyslitelně patří k výjimečnému a romantickému pohledu na město. Jeho odstranění a nahrazení moderním monstrem je naprostý nesmysl. Divím se, že je vůbec někdo schopný o takové hlouposti uvažovat.“

Radim Kopálek, majitel a provozovatel Moto Veteran Muzea – Kolonial a vila Adler

„Splav je akustická konstanta mého života, vizuální tečka každého panoramatického pohledu na město. Za pěkného počasí stříbrná romantika. Za dešťů umocněná síla vody. Dobře to znám, žiju nedaleko, denně splav vnímám, denně chodím kolem. Splav nám, prosím, neberte. A je-li třeba utratit ladem ležící peníze, zdarma poskytuji tento návrh: vyčistěte nádherné kamenné nábřeží, které pravý břeh nad splavem lemuje a na kterém je padesátiletý nános hlíny a metrové kopřivy.“

Helena Beránková, emeritní zaměstnankyně Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, členka Společnosti pro obnovu vesnice a malého města

„Přiznám se, že mám na města, ležící v lautr rovině, pohled poněkud skeptický, ale neuvědomil jsem si, jak moc může jeho panorama vylepšit přítomnost velké řeky... my najednou nevěděli, kam své zraky zamířit dřív… na ten nesmírně fotogenický jez, který říční tok přehrazoval kousek pod lávkou… vše tvořilo nesmírně půvabný celek, o kterém se návštěvníku zdá ještě dlouhé měsíce po výletě.“

Autor: Franta, https://www.turistika.cz/mista/uhersky-ostroh-panorama-mesta/detail

„Splav je neskutečně romantické místo a jeho zničení by byla nenapravitelná chyba.“

Petr Hrubeš, majitel a provozovatel Restaurace Morava s Měšťanskou hospůdkou

„Přijít o splav by byla škoda. A klapkový jez by na tomto krásném místě byl opravdu škaredý.“

Pavel Peterka, starosta Sboru dobrovolných hasičů

„Slyšíš, jak řeka v Ostrohu si zpívá
a tiše povídá si u splavu
dozrálý měsíc naklání se k nivám
a ke květům za tichú Moravú“

Miroslav Kapinus, básník

Předchůdce dnešního betonového splavu byl dřevěný. Nacházel se na stejném místě a ve stejně neobvyklém postavení vůči toku řeky jako dnešní splav. Ten totiž nevede nejkratším směrem kolmo přes řeku, ale je postavený šikmo k jejímu toku. I proto je dlouhý 62 a nejenom pouhých 40 metrů, jak činí šířka Moravy těsně nad splavem. Neobvyklou pozici splavu zachycují i historické mapy, z nichž nejstarší pochází z roku 1727. Důvod této nezvyklé pozice byl čistě praktický a souvisel s využitím splavu. Ten nadržoval vodu v řece, hnal ji do mlýnského náhonu a poháněl tak nedaleký panský mlýn. Ústí mlýnského náhonu se nacházelo na pravém břehu těsně nad splavem, jak je zřejmé z historických map a několika starých fotografií.

První písemná zmínka o panském mlýně v Ostrohu je z roku 1592. Je proto velmi pravděpodobné, že počátky splavu sahají nejméně do 16. století, kdy ostrožské panství patřilo pánům z Kunovic (1509-1622). Další vlastníci ostrožského panství, Lichtenštejnové pak splav užívali ke svému prospěchu a po dalších více jak 300 let ho pravděpodobně jen udržovali a vylepšovali.

Plan der Hochfürstlich-Lichtensteinischen Stadt Ostrau, 1727

Ostrau, Morava, mapový list 105, I. Vojenské (josefské) mapování, 1764-1783

PLAN Der Hochfürstlicht Alois Lichtensteinischen Stadt Ostra, 1791

Stadt Ostra, Indikační skica, 1827

Ostra, Indikační skica stabilního katastru Moravy a Slezska, 1827

Ostra, Morava, mapový list O_11_V, II. Vojenské (Františkovo) mapování, 1836-1852

U.Ostroh město, Indikační skica stabilního katastru Moravy a Slezska, 1878

Letecký snímek, 1920

Indikační skica stabilního katastru Moravy a Slezska, 1924

Uherský Ostroh - památková zóna, 1986

Splav patří k dominantám Ostrohu stejně jako obloukový most, železná lávka nebo Baťův kanál se zvedacím mostkem. Své k tomu s citem, ale důrazně řekli místní malíři, které okouzlil pohled na splav a siluety kostela, zámku a střech přilehlých domů. Obrazy malířů Františka Bezděka, Josefa Pšurného a Zdeňka Hudečka dokládají malebnost tohoto místa a inspirují ke srovnání s mnohem slavnějším panoramatem hradčanským. Krásně vystihl kouzlo ostrožského splavu ve svých verších i básník Miroslav Kapinus.

Už víc jak sto let se o zachycení genia tohoto místa snaží desítky fotografů. Pohled na ostrožský splav a město nad ním je tématem dlouhé řady pohlednic. A taky plakátů, turistických vizitek a propagačních materiálů o pozoruhodnostech kraje. Vedle malířů a fotografů splav láká i další – zamilované dvojice, rybáře, ornitology, návštěvníky města, svatebčany, turisty projíždějící po nedaleké cyklistické stezce nebo Baťově kanále. Přitahuje i národopisné soubory každoročně topící pod splavem moranu nebo dobrovolné i profesionální hasiče, kteří se tady pravidelně cvičí v záchranářských dovednostech.

František Bezděk, 1934

František Bezděk, 1967

Josef Pšurný, 1999

Zdeněk Hudeček, 2017

Lubomír Kovařík, 2012

Martina Hanusová, 2016

Martina Hanusová, 2016

Lubomír Kovařík, 2017

Jan Lekeš, 2022

Jan Lekeš, 2023

PF 2020 – Uherský Ostroh

VIZITKA, CZ 2436, Uherský Ostroh, www.turisticky-denik.cz

plakát ke stažení

Svoje připomínky a postřehy nám prosím posílejte na adresu info@ostrozskysplav.cz

Budeme vám velmi vděční, pokud nám za účelem vytvoření kopie krátce zapůjčíte svoje fotografie, pohlednice, obrazy a další dokumenty, které se týkají historie a současnosti ostrožského splavu.

Naším cílem je co nejlépe zmapovat dění kolem této jedinečné stavby.

Děkujeme fotografům Janu Lekešovi, Martině Hanusové a Luboši Kovaříkovi za to, že nám nezištně umožnili použití svých fotografií.

Naše poděkování patří také Věře Hendrychové, Heleně Beránkové, Antonínu Galuškovi a Vilému Reichsfeldovi za jejich vstřícnost, čas a velmi cenné rady.

ostrožský splav, zapsaný spolek